Album Biješ v srdci mi svou povahou (nehovořím o hudbě) silně připomíná Gregorianu od Báry Basikové. Už z obalu na nás dýchá temně romantický středověký mysticismus. Převládá černá barva, zeleně svítící srdce v kombinaci s gotickou frakturou (písmo pozn. red.) umocňuje dojem z něčeho tajemného. Texty jsou vzletné a padají zde silná slova jako víra, láska, pravda, hřích, nechybí ani skrytá touha a nezbytné světlo a stín. Toto vše je zabaleno do symfonického pop/gothic/rockového hávu s monumentálním stadiónovým zvukem. Je zcela nepochybné, že image tajemně romantických drsňáků ke kapele Michael patří, což ostatně dokládá i videoklip k písni Víra. Tahle póza mnoho lidí přitahuje a kapela na ní buduje svou kariéru. Všichni, kterým se tento hudební styl líbí a chtějí Michaela podpořit, by si měli povinně toto CD koupit. Pro ostatní je zde tato recenze.

Chtěl bych říci, že si v každém případě vážím úsilí, které do vydání tohoto CD kluci vložili. Za tu dobu, co hrají, si to určitě zaslouží. Je také vidět, že mají zkušenosti a jsou to poměrně zdatní muzikanti. Přes to všechno ale nemá toto album nic, co by mě nějakých způsobem nadchlo, oslovilo a potěšilo. Při poslechu jsem si naopak častokrát přál, aby písnička už skončila a já ji nemusel slyšet znovu. Je to tak špatné? Rozhodně ne, ale Michaelovi se podařilo dostat na nosič několik zcela zaručených věcí, které mi spolehlivě dokáží otrávit poslech jakékoliv nahrávky.

První věcí, která mě odrazuje, je samotná hudební stránka. Vím, že očekávat od české nahrávky soudobý rock je utopií, na druhou stranu jsou už i u nás kapely, které dokáží udělat takový zvuk, že nezní jako na počítači vysamplovaná klišé z osmdesátých let. Michael se snaží znít velkolepě a monumentálně. Tohle je zcela evidentní umělecký záměr. Tato stadiónová pompa ale v žádném případě nefunguje u studiové nahrávky. Písním schází zvuková dynamika a všechny zní velmi obdobně a ploše – a to i přesto, že jsou mnohonásobně vrstveny zejména klávesové partie a sbory. Ten stadion se prostě na CD dostat nepodařilo.

U většiny písní jsem měl také pocit, že se zde až příliš tlačí na pilu. Vše je načrtnuto podle stejného schématu: sloka/refrén/sloka/refrén/refrén… Kytaristé sice ovládají své nástroje, chybí zde ale jakákoliv inovace, a tak jsme většinou svědky buď hardrockového hoblování doplněného rychlými pseudometalovými sóly nebo popovému vybrnkávání. Bicí, basa a klávesy jsou zde většinou pouze jako výplň. Skladby pak velmi lehce sklouznou k zaměnitelnosti. Srovnejte si například refrény u písní Víra a Domino. Pokud se ale spokojíte s tím, že prostě takhle Michael chce znít, nic s tím nenadělám, je to věc vkusu a názoru na věc. Stejně jako to, že zpěvák Michael Holas zpívá všechny písně úplně stejným způsobem. Jak říkám, své fanoušky si to najde.

Věc, kterou ale určitě kapele neprominu, je práce s jazykem. Absolutně nejslabší stránkou celého alba jsou totiž texty. Vím, že napsat slušný verš je docela dřina, v případě alba Biješ v srdci bych se ale slovo texty použít spíše obával. Tolik klišé a slovního balastu jsem dlouho nikde neviděl. Už jen fakt, že ve většině písní zpěvák oslovuje posluchače v druhém pádě je pro mě dost děsivý. Kapela Michael zpívá o problémech a strastech posluchače, málokdy slyšíme osobní upřímné vyznání. Na tuhle psychologii jedince jsem obzvláště alergický, protože často podtrhuje hloupost i jindy upřímného textu.

Již v titulní písni Víra se objevuje tajuplný obraz, který má posluchači sdělit, že se něco děje. Co to ale je, asi neví ani sám textař:

Vzadu se to stáčí
a nechci víc znát,
jen móda ti stačí,
jakým směrem se dát

Následuje komunální satira doplněná o povrchní evangelium:

Berou ti tu tvoje city,
peníze a reality,
show tý naší politiky,
dej si pozor jen

Když máš svoji víru
tak vše je OK
a k boji tu sílu
chraň a doufej

Kostrbatý rým v písni Klon zase končí importované slůvko bez hlubšího významu:

Všechno se to v tobě zmítá,
ten kdo tě udělal ví
když v kódu chromozóm střídal
abys byl lepší a in

V písni Kyrie najdeme na konci pokus o ironii, bohužel ve špatný čas na nesprávném místě:

…pravda je přeci zlato tak podívej se na to.

Vzpomínáte si na známou skladbu od Dj Lucifera?

V písních jsou obsaženy často neuvěřitelné významové kotrmelce, kdy text prostě postrádá smysl. Jeden takový najdeme třeba i v písni Né i jó:

Je to fakt síla
a má to tu spád,
andělů křídla
a rytířů řád,
je to má víra
a je to můj sen,
že ve mě to neubývá
co zbylo z tebe ve mě tvé

Ovšem asi nic nemá na anglicky zpívané džííízóoos v písni Voda živá.

Kdyby Michael zpíval třeba maďarsky nebo finsky, považoval bych album Biješ v srdci za průměrnou pop/gothic/rockovou desku, která mě neurazí a když se to někomu líbí, tak prosím. Já ale bohužel česky rozumím.

Ale abych nekončil pesimisticky. Globálně vzato si myslím, že CD Michael by mohlo být o dost lepší, kdyby se kluci přestali brát tak smrtelně vážně. A na obal bych dal i vzhledem ke grafice příště titul „Krotitelé duchů“.

Hodnocení: ★★☆☆☆