Jon Foreman nyní prožívá opravdu plodné tvůrčí období. Složil a s kapelou Switchfoot nahrál písničku k novému hollywoodskému filmu, v těchto dnech vychází čtvrté EP Summer z jeho sólového projektu a letos jej čeká nahrávání dalších dvou desek.

Na tento rozhovor jsem se těšil, ale ještě více mě potěšilo, jakým způsobem Jon odpovídal na mé dotazy. Některé odpovědi totiž v sobě ukrývají ještě více otázek, takových, které umí položit jen básník.

Už jsi viděl film Letopisy Narnie: Princ Kaspian?

Ano, viděl jsem ho a dost se mi líbil.

Co se ti na filmu líbilo nejvíce?

Jsem velkým fanouškem C. S. Lewise a myslím, že film docela věrně vystihuje ten příběh.

Když jsi byl ještě malý kluk, četl jsi ty knížky?

Jasně! Můj táta mi taky čítával knížky před spaním. Je super, když to pak můžeš vidět na velkém plátně.

K tomu filmu jsi složil písničku This is Home. Všiml jsem si, že je v ní hodně odkazů na minulost…

Přesně tak. Když jsem psal tu písničku, tak jsem se zkoušel ponořit do toho příběhu a objevit ten příběh taky očima malého dítěte. Psal jsem to v postatě z téhle perspektivy. Je třeba přemýšlet o přítomnosti a nebýt uvězněný mezi minulostí a budoucností. Nelze klamat sám sebe tím, že vkládáš příliš mnoho svého času do minulosti a budoucnosti. Snažil jsem se v té písni sdělit, že je dobré být si vědom minulosti a budoucnosti, ale je třeba hlavně žít naplno v přítomnosti.

Text odkazuje na vzpomínky, které už nemůžeš znovu prožít. Představ si, kdyby zde byla ta možnost. Je nějaká část tvého života, kterou by sis prožil rád ještě jednou?

No člověče, asi bych to nechal jak to teď je. Jednoduše protože si dobře uvědomuju, že teď vím více než předtím. Určitě ještě udělám dost chyb, ale vím, že hodně svých chyb jsem udělal proto, že jsem nevěděl, co vlastně dělám. Jsem si jistý, že i teď dělám chyby, ale doufám, že rostu a učím se.

Skladby od Switchfoot se dostaly i do jiných filmů, Meant To Live byla třeba ve filmu Spiderman 2. Nechtěl by sis zkusit zkomponovat hudbu pro celý film?

Do toho bych se určitě rád pustil. Bylo by pro mě zajímavé spolupracovat s režisérem. Myslím, že často hudebníci a filmoví režiséři přemýšlí dost rozdílným způsobem. S tím bych se určitě musel nějak poprat. Ale byla by to výzva a určitě i zábava.

A jaký by to byl film?

Hledá se Nemo 2. (smích) Nevím, co se týče filmů, moc se tím nezabývám. Myslím, že je důležité, když spolu dobře funguje hudba a obraz.

V těchto dnech vychází poslední EP, ze tvého čtyřdílného sólového projektu. Které roční období máš nejraději?

No, tady v San Diegu se počasí moc nemění…

Nemáte tam vůbec zimu?

Žil jsem v Bostonu, kde bylo chladněji, takže vím, jaké to je. Chtěl jsem říct, že nevím, jestli jsem dostatečně kvalifikovaný, abych se mohl v této záležitosti nějak vyjadřovat, když bydlím v San Diegu. (smích) Ale mým nejoblíbenějším ročním obdobím – ať už je to kdekoli tady ve Státech – je podzim. Myslím, že je to velmi upřímná a ničím nepřikrášlená část roku. Smrt si nachází cestu tímto světem, ale zároveň je to i příprava na znovuzrození na jaře.

V bookletu podzimního EP je malý obrázek kytary s textem „svět vypadá lépe na mé kytaře“. Co to pro tebe znamená?

Vždy je třeba vidět slova a činy. Víš, já jsem vyrůstal ve věřící rodině s židovsko-křesťanskými kořeny. První věc, kterou jsem se naučil o Bohu bylo to, že on je tvůrčí. On svým slovem tvoří svět. Slovo se stává životem a bytím. Podobné je to i v našich osobních životech, když říkáme různé věci, můžeme někoho proklínat nebo chválit. Ať už je to cokoli, spoluvytváříme tím svět kolem nás. Díky hudbě mohu být také součástí toho světa ze slov. A to je pro mě velmi vzrušující.

Cítíš zodpovědnost za to, co lidem ve svých písních sděluješ? Někteří umělci své vnitřní prožitky reflektují právě skrze písničky, ale říkají, že je to jejich osobní věc, co si kdo o tom myslí.

Všichni jsme zodpovědní za to, co děláme a taky máme zodpovědnost za sebe navzájem. Takže zodpovědnost určitě cítím.

Jak jsi vybíral písně pro jednotlivá roční období? Měl jsi už něco napsaného předem nebo jsi do toho šel bez konkrétních představ?

Hodně obtížné bylo, když jsem se snažil přijít na to, jaká ta jednotlivá období jsou. Některé písničky jsem napsal pro konkrétní roční období, jiné jsem prostě přidal, když se tam hodily. Chtěl jsem, aby i produkce byla v duchu těch období. Bylo to docela psychicky náročně, ale moc jsem si to užil. Bylo to něco, co jsem ještě nezkusil.

Můžeme se někdy v budoucnu těšit na další sólové projekty?

Moc se mi to líbilo, tak doufám, že jich bude více.

Jedna z tvých aktivit je projekt Fiction Family. Šeptá se, že deska by mohla vyjít ještě někdy letos. Můžeš k tomu říct nějaké nové informace?

Teď se to muselo trochu odložit, protože jsme dělali na Narnii a pak tady bylo ještě plno jiných věcí. Termín vydání bude pravděpodobně na konci letošního nebo na začátku příštího roku. Jmenovat se to bude Fiction Family a teď se to míchá v Nashvillu. Nahráli jsme to a já to dal dohromady už před nějakým časem v malém pokojíčku. Pak jsme si to poslechli a řekli jsme si: „wow, to je lepší nahrávka, než jsme si mysleli!“ Vzniklo to úplně přirozeným způsobem. Když jsme to nahráli, nikdy jsme si nemysleli, že bychom to vydali. Ale teď to prostě chceme dát ven. Většinou, když dokončíš nahrávání, tak si řekneš: „no jo, užili jsme si to“, ale někdy prostě: „na tom něco je“.

Slyšel jsem, že těchto dnech nahráváte se Switchfoot nové album. Jaké jsou tvé první dojmy?

Je to pravda, právě teď nahráváme. Několik věcí bude jiných, tak trochu experimentálních, hlavně to, jak budeme nahrávat. Právě teď stavíme studio, ve kterém to budeme natáčet. Všichni tím žijeme. Rozešli jsme se před nějakou dobou z Columbia Records. Bylo to rozhodnutí, které jsme udělali hlavně z důvodu využití času. Chceme mít jistotu, že celý nahrávací proces až po vydání alba bude něco, s čím souhlasíme. Když jsme byli u Columbie, lidé tam přicházeli a zase odcházeli tak rychle, že jsme se stěží orientovali, kdo je ještě v našem týmu. Chceme mít v tomhle větší stabilitu.

Takže jste teď nejen hudebníci ale také stavitelé.

No máme dost pomocníků. Moc se těšíme, až to bude hotové. V tom studiu budeme chtít nahrát několik našich dalších desek. Je to kousek od místa, kde v San Diagu bydlíme, nebudeme muset jezdit do Los Angeles. V podstatě jsme zkopírovali všechny nahrávací studia, která se nám líbila. Je moc fajn mít místo, kde můžeme cvičit a zároveň nazývat naším domovem.

V minulosti jste koncertovali třeba v Anglii. Můžeme očekávat, že zavítáte také do oblasti Střední Evropy, do Polska, České republiky nebo Rakouska?

Moc rád bych se to těchto zemí podíval. Snad to bude příští rok. Pokaždé, když jedeme do Evropy, je to dost hektické. Možná si příště to uděláme více pohodovější, užít si trochu volna… Když je ti devatenáct, děláš muziku a nemáš rodinu, je to jiné. Teď už máme své rodiny a je to stále těžší. Ale nějak to vymyslíme a těším se, až se uvidíme.

Já taky. Díky za rozhovor.

- ptal se djmouka