Stejně jako Avril sezula své conversky, tak i Krystal Meyers pochopila, že pokud chce mít ve světě showbusinessu nějaký úspěch, musí především ukázat, že je žena. Rebelujícím teenagerkám už dnes lidi tolik nevěří. Zvláště pak, když těm holkám už není -náct. Dvacetiletá Krystal to ví moc dobře a její manažer ještě lépe. A tak se společně vrhli do oblasti, která už zachránila kůži mnoha upadajícím zpěvačkám: do popové taneční hudby. Tím rozhodně nechci tvrdit, že Krystal procházela uměleckou krizí. Bavíme se o dospělosti.

Na prvních dvou albech můžeme hovořit o pubertální holce, která má ráda pop/rockovou hudbu a ráda se stylizuje do role mluvčí své generace. Když jí někdo štval, něco hluboce prožila anebo měla z něčeho radost, tak nám o tom zazpívala. Většinou pěkně od podlahy a s vervou, s jakou se náctiletí pouštějí do boje za lepší svět. Že je dnes takových mladých zpěvaček spousta? Ano, zcela jistě máte pravdu. Po hudební stránce zde nemůžeme hovořit o ničem novém. To, že je ta holka mladá a zpívá z plných plic mě také moc nezaujalo. Takových je dnes totiž spousta. Co ale Krystal trochu odlišuje od jí podobných holek je obsah. Na rozdíl od mnoha svých vrstevnic to má totiž v hlavě docela dobře srovnané. Koukněte se na některé překlady textů na českém blogu věnovaném této zpěvačce. A tak, i když nejsem příznivcem teenagerského popu, Krystal v téhle věci respektuji.

Když jsem se doslechl, že Krystal Meyers na své poslední desce změnila styl, nedalo mi to a album si poslechl. Deska nese název „Make Some Noise“ a mohu říct, že rozhodně není tak hlasitá, jak název proklamuje. Zvukově se celá nahrávka nese v nyní módním trendu odkazu do diskotékové hudby 80. let. Na první poslech mi to celé přišlo jako mix Gwen Stefani a Kylie Minogue. Tohle si ostatně přečtete asi v každé recenzi na toto album – ale prostě je to tak. Oproti předchozímu pop/rocku mi tohle přijde zvukově vyzrálejší a lepší. Ostatně i nové album od Family Force 5 se mi líbí.

Kromě titulní (docela dost průměrné) písně Make Some Noise najdeme na albu několik velmi hezkých skladeb, zmínit mohu My Freedom, S.O.S. nebo Shine. I když má album pouhých 10 písní, ke konci už mu trochu dochází dech. Je to dáno asi tím, že si Krystal asi při psaní písní nebyla zcela jistá, jak mají ve finále vyznít, takže se z posledních skladeb vytrácí prvotní energický taneční náboj. A tady je asi problém celého alba. I když se mi pár skladeb líbí, přece jen se nemohu ubránit pocitu, že je to celé tak trochu dopředu spočítané. Například titulní skladba je na albu nazpívaná v angličtině, na iTunes si ji ještě můžete stáhnout přezpívanou do mandarínské, thajské a indonézské verze. Chápu, že byznys je byznys, ale například čtyři verze téže písně mi připadají docela mnoho.

Make Some Noise je trendové album nahrané přesně tak, jak se nyní dělá současná popová hudba. Není to sice žádná velká pecka, když ale přistoupíte na tuto hru, určitě si desku užijete. Krystal Meyers dokazuje, že má v sobě ještě velký potenciál. Zde však zůstává ještě ne zcela využit. Možná příště.

Hodnocení: