Newsoboys patří mezi veterány křesťanské hudební scény. Je ale s podivem, že nechali své fanoušky na první živé album pěkně dlouho čekat. Nejen že vyšlo až za nějakých dvacet let od začátku jejich působení, ale termín vydání byl posunut z 2.9. 2008 na 30.9. 2008. Je to tedy tu – záznam z koncertu, který proběhl 8. března v Houstonu, Texas, v rámci Go Tour. Možná i jako kompenzaci fanouškům za dlouhé čekání vychází toto album i s DVD, na kterém můžeme celou show shlédnout.
Ještě než se do samotné recence pustím, tak stojí za to zmínit situaci, která v součné době u newsboys nastala. Stavající kytarista Paul Coleman, který s kapelou hrál od roku 2005, se rozhodl vrátit se k sólové kariéře. Na leden chystá best of album s názvem History, které vychází spoulu s jeho novým EP If I WAS Jesus na konci ledna. Na místo kytaristy se tak vrací Jody Davis, který v kapele působil v letech 1993 – 2003. Vyjádření Paula Colemana je k dispozici na jeho myspace.
Playlist celého koncertu byl pěkně nadupaný. Kluci zařadili jednu „vypalovačku“ za druhou. Jediné místo, kde člověk může trošku nabrat dech je B stage medley. Kromě jejich hitů (Shine, Breakfast…) byly k slyšení i písně jako Blessed be Your name nebo I am free:
Jediné seznámení, které se mi doposavad s newsboys dostalo, bylo prostřednictvím alba Adoration: The Worship Album, které (jak jsem se dočetl) bylo jiné oproti jejich běžným albům. To je vysvětlení toho, že jsem při prvních tónech linoucích se z reproduktorů byl překvapen prvky taneční hudby. Ne že by se mi to nelíbilo, ale pokud člověk slyší jejich verzi písně In Christ Alone a pak např. Something beautiful… no, je tam určitý rozdíl.
Celé album má drive a kapela ani na okamžik nepoleví. Kromě B stage medley se zbytečně nevybavují – pravda, zapomněl bych na mírně vtíravou vsuvku v písní Breakfast (víte, že Texasané jsou prý nejpřátelštější, nejhezčí a nejhlučnější Američané v Americe?), ale to k show patří… Co se týče aranží, tak všechny písně znějí podobně, ale v rámci možností nápaditě.
Když tak přemýšlím, čím bych ještě zvuk alba popsal, nic víc mně nenapadá. Vše je precizně, bez chyby zahráno a zazpíváno. Velice mile mne překvapil hlas Paula Colmana, který mi přijde příjemnější než Peterův. Zpěv Jeffa Frankeinsteina naproti tomu úplně zaniká – až na jeho hrátky s vocoderem. Když už jsem u těchto dvou členů – Jeffa a Paula, je zajímavé, že skupina poslední dobou hraje bez baskytaristy. Basy se však ve studiu chopí právě Paul a naživo zas loudí z kláves basové tóny Jeff. Celou kapelu kromě zmíněných pak tvoří ještě bubeník Duncan Philips.
Po vložení DVD do přehrávače se objeví jednoduché menu, kde máme na výběr jen dvě možnosti – buď přehrát celý koncert, nebo si vybrat jednu ze stop. Čekal bych ještě nějaké bonusy, ale jsem asi moc náročný… Jestli CD bylo dobré, tak s obrazem koncert nabírá úplně jiných rozměrů! Při sledování videozáznamu mě napadlo, co vlastně newsboys umí lépe, jestli dělat muziku nebo show. Doposavad jsem na to nepřišel. Peter Furler celou dobu zběsile pobíhá po pódiu a jeho charisma z obrazovky přímo sálá. Duncan Phillips se tváří jako nezbeda a Paul si koncertu užívá, co může. Jeffa Frankensteina je spíš slyšet než vidět.
Jak už jsem napsal, s obrazem získává celkový dojem nový rozměr. Zvláště co se týče sóla na bicí. Ve skutečnosti se jedná o bubenický souboj Petera (v začátcích skupiny byl bubeník ) s Duncanem (současný bubeník). Na úplném konci se zvednutá rampa – teď pozor – kolmo nakloněná – ještě jednou pozor – s Duncanem otáčí! Už jenom kvůli tomu stojí DVD za zhlédnutí.
Oproti CD mi ale DVD přijde odbyté, zvláště po technické stránce. Hlavní mínus je podle mě použitý formát obrazu (4:3), širokoúhle by to bylo lepší.
Kromě písní je zaznamenáno i Peterovo svědectví o cestě jeho víry. Přesto (nebo právě proto…) že vyrůstal jako kazatelské dítě to nebylo nijak jednoduché. Po svědectví následuje výzva.
Celkem vzato se jedná o povedenou kombinaci CD + bonusové DVD. Hudba šlape od začátku dokonce a CD by se mohlo prodávat samo o sobě a fanoušek by byl uspokojen. Po poslechnutí alba jsem byl nadšen a DVD vkládal do přehrávače s velkými očekáváními, která však byla naplněna možná z poloviny. Kdyby měl obraz širokoúhlý formát, myslím, že by to bylo o něčem jiném. DVD je nutno brát jako bonusové, které potěší a umocní dojem z CD, které se fakt povedlo. Mimochodem nejen na Twitteru se šušká o tom, že právě chystají nové CD.
PS: Tři písně He reigns, Something beautiful a Breakfast si můžete poslechnout na myspace.
Hodnocení: 




3 Komentářů pro "Newsboys: Houston We Are GO"
Newsboys je kapela, kterou jsem měl dost rád v období Take Me To Your Leader a Going Public. Trochu mi připadá, že trochu umělecky „zamrzli“. Co je ale faktem, že dělali a stále dělají celkem kvalitní muziku.
Co se týče členů, tak hlas Petera Furlera má velmi zvláštní barvu a hlavně „zachraptění“, které se nemusí každému líbit. Mimochodem vždy, když ho vidím, tak si vzpomenu na strýce Festera z Addamsovy rodiny.
Těšil jsem se na to, že bude více zpívat Paul Colman, teď jsem ale docela rád, že se vrací na sólovou kariéru, protože si myslím, že je to vynikající textař a umí napsat skvělou písničku.
Asi je to nereálné přání, ale podle mě by Newsboys prospělo, kdyby se vrátil Phil Joel. A to hned ze tří důvodů: měli by zpátky basáka, Phil umí dobře zpívat a taky se mi zdá, že jeho sólová alba jsou spíše podprůměrná.
Newsboys vydávají novinku In The Hands of God 5. května 2009. Podle mě to bude u kapely s tak dlouhou historií album, kde se asi rozhodně, co bude dál. Hold už nejsou nejmladší.
P.S.: Moc dobrá recenze. Až na tu „hudbu co šlape“
díky
ohledně Peter vs Paul – souhlasím, Peterova barva hlasu je originálnější oproti Paulovi, jehož hlas je spíš jemnější. každopádně jsem zvědav na jeho nové dílko, ukázky na myspace zní dobře
titulní píseň z připravovaného alba In The Hands of God je k poslechnutí na http://www.myspace.com/newsboys
Zanechat komentář.