Nenechte se zmást obalem, sedmá řadovka rockového tria ze slunné Kalifornie není zdaleka tak monotónní jako booklet. Vydání alba provází poměrně výmluvá kampaň Who Do You Belong To? (Komu patříš). Vizuály a několik písní je k dispozici na stránkách MySpace. Ti bystřejší se už asi dovtípili. Zpěvák Andrew Schwab se tentokrát zaměřil na souboj duchovních sil. Leitmotivem celého alba je pasáž z šesté kapitoly listu do Efezu.
Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit proti ďáblovým úkladům.
Vždyť náš boj není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti mocnostem, proti světovládcům temnoty tohoto věku, proti duchovním silám zla v nebesích.
Proto si vezměte celou Boží zbroj, abyste mohli odolat ve zlý den, všechno vykonat a zůstat stát.
Stůjte tedy přepásáni na bedrech pravdou a oblečeni pancířem spravedlnosti;
nohy mějte obuté připraveností kázat evangelium pokoje.
Nade všechno si pak vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého.
Vezměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo.
Deska začíná pěkně zostra. Již první riff v písní Destroyer dává tušit, oč tady asi půjde. Text „Ready yourself for the end“(Připrav se na konec) vše velmi dobře uvozuje. Nekompromisně nastavené tempo eskaluje v dalších skladbách a uklidní se prakticky až po dohrání poslední písně. Deska je mixem agresivních kytar, emotivního zpěvu (místy řevu) a hlubokých duchovních textů. Bez většího zaváhání lze tohle označit za doposud nejtvrdší věc, co kdy Project 86 natočili.
I přes občasnou monotónnost a absenci velkých hitů je Picket Fence Cartel skvělým vzkazem posluchačům, že klukům ani po tolika vydaných nahrávkách nechybí energie a potřebná ostrost. Myslím, že bude zcela příhodné, zakončím-li textem z poslední písně To Sand We Return (V prach se obrátíme):
Komu patřím?
Ani Zemi
Ani světu
Ani Zlému
Ani smrtelným
Ani ubohým
Ani hrůzám
Komu patřím?
Neměnnému
nezlomitelnému
Svatému
Stvořiteli
Nesmrtelnému
Věčnému
Hodnocení: 




4 Komentářů pro "Project 86: Picket Fence Cartel"
No právě ta ostrost mi tam zcela chybí
/
Tak ostré a naléhavé jako Drawing Black Lines to není, tvrdé ale zcela určitě. Koukni se na to ve srovnání s tím, co dosud natočili a jak třeba zněly poslední tři alba.
Je to tak jak říkáš, ale já měl v mysli přesně DBL, když jsem říkal, že mi tam chybí ta ostrost. Pokud chci přiostřit ušním bubínkům, je tu pro ně Josh Scogin, Oh, Sleeper, Normajean a Benea Reach a další.
mne sa album pozdava a s kazdym dalsim vypocutim sa mi paci viac a viac…
Zanechat komentář.